Zajímavosti v okolí

Oblast, kolem Starého Města pod Landštejnem leží v kotlině obklopené lesy po obou březích potoka Pstruhovce poblíž místa, kde se stýkaly hranice Čech, Moravy a Rakouska. Pro hluboké lesy plné obrovských žulových balvanů, romantické rybníky, náhle se objevující palouky je nazývána také „Česká Kanada“. Jedná se o nenarušenou a divokou krajinu. Původní osada vznikla ve 12. století, ve 14. století se rozrostla na trhovou ves, spadající pod Landštejn, v 15. století byla povýšena na městečko. Více informací o Starém Městě a okolí ►

Landštejn je mohutný hrad s románským jádrem, rozšířený pozdně goticky a renesančně. Roku 1771 byl zničen požárem a opuštěn. V posledních letech proběhla jeho rekonstrukce. Nachází se v Landštejně, části obce Staré Město pod Landštejnem v Jihočeském kraji, východním směrem od města Nová Bystřice a 3 km severozápadně Starého Města

Oblast České Kanady leží při historické hranici Čech a Moravy a Rakouska. Severozápadní část tvoří Jindřichohradecká pahorkatina, na jihozápadě navazuje na třeboňskou pánev. Větší část je však pokrývá kopcovitá a silně zalesněná žulová vrchovina. Podnebí je tu poměrně drsné, s nižšími průměrnými teplotami a vydatnými srážkami. To je také důvod, proč si oblast vysloužila právě název Česká Kanada.

Areál opevnění Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935-1938. Je tvořen jedenácti objekty vz. 37 (typy A,C a D) a jedním vz. 36-C, zrekonstruovaných do původní podoby. Pět z nich má nainstalovanou dobovou výzbroj. V době přítomnosti majitele jsou veřejnosti přístupné. Jedná se o významnou vojensko-technickou památku. Areál se nachází 2 km západně od Slavonic směrem na Staré Město.

Krásnou krajinou České Kanady prochází úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať dlouhá 33 km je unikátní technickou památkou, která dokumentuje vývoj železniční dopravy v ČR. Svézt se můžete ve vagónech z roku 1899, které táhne motorová lokomotiva z let 1954 - 1958, nebo ve čtyřech historických vozech, které jsou zapojeny za parní lokomotivou U 47.001 z roku 1907. Jízda trvá necelé dvě hodiny a je určena převážně k osobní a rekreační dopravě.

Vydejte se s námi po stezkách místy, kde loupil a skrýval se "grázl" Johann Georg Grasel. Ještě jako mladík se tento syn žebračky a rasa stal vůdcem loupežné bandy, které se obával celý kraj. Graselovy stezky vedou po obou stranách rakousko- česko hranice, územím mezi rakouským Raabsem a Kautzenem a mezi českou Novou Bystřicí a Novými Syrovicemi.

Vysoký kámen je nejvyšším vrcholem České Kanady. Nachází se u Kunžaku (jehož úpatím se vine úzkokolejka z roku 1897) a který dosahuje nadmořské výšky 738 m. Další krajinné dominanty tvoří Šibeník (732m), Kunějovský vrch (725m), Vysoký kámen (723m), Studnice (722m), Bukový vrch (721m), Větrov (714m) a Čihadlo u Starého Města pod Landštejnem (700m).

V malé vesničce Klášter na cestě z Nové Bystřice do Slavonic byl po roce 1500 postaven klášter pavlánů.V roce 1533 byl klášter vypálen novokřtěnci, poté byl znovu postaven. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen. Na konci 17. stol. byl ke klášteru přistavěn kostel Nejsvětější Trojice, který je čistě barokním dílem architekta Giovanniho Domenica Orsiho. Uvnitř byl vyzdoben raně barokními štukaturami.

Nejstarší písemná zmínka o městě pochází z roku 1260. Zajímavosti města: renesanční historické jádro města se zbytky opevnění. Kostel Nanebevzetí Panny Marie – trojlodní bazilika. Městská věž postavená v letech 1503–1549. Kostel sv. Jana Křtitele a poutní kostel svatého Ducha. Městské muzeum Slavonice. Dačická brána a Znojemská (Jemnická) brána. Slavonické podzemí, technická a historická památka zpřístupněná veřejnosti.

Český Rudolec leží na jihovýchodě Českomoravské vysočiny v malebné krajině plné zeleně, z níž pojednou probleskuje mezi stromy věž - nápadně podobná zámecké věži v Hluboké. Okolí bylo pravděpodobně osídleno již v polovině 13. století. V polovině 14. století zde již stála tvrz, založená v podmáčeném okolí na dubových pilotech, která byla dominantou vsi. Kolonizace této tehdy nepřístupné oblasti je vysvětlována hledáním některých drahých kovů, např. stříbra.

Maříž je vesnice nedaleko Slavonic na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska, kterou za totality stihl smutný úděl obcí ležících "za dráty". Z původně kvetoucí vísky, jež se pyšnila šlechtickým statkem a zámkem, bylo vystěhováno všechno obyvatelstvo a stavby se proměnily v rozvaliny zarostlé křovím. Po roce 1989 začala Maříž postupně ožívat. V roce 1991 zde založil tradici výroby originální keramiky akademický malíř a sklář Kryštof Trubáček.

Nedaleko Slavonic směrem z obce Maříž na obec Kadolec se nachází unikátní geologické místo – hraniční kámen Trojmezí označující místo, kde se setkává území Čech, Moravy a Rakouska. V blízkosti tohoto zajímavého místa lze najít i další přírodní památky. Jednou z nich je například Lešnická studánka pocházející z roku 1846, nedávno zrekonstruovaná. Původně studánka patřila k Lešnickému zámečku. Dále lze zmínit kaskádu rybníčků z 19. století.

Bizoní farma s americkými bizony

Muzeum samorostů Slavonice - na okraji města se nachází kuriózní muzeum samorostů, které vlastníma rukama a s pomocí přírody vybudoval za čtyřicet let pan Karel Tůma. Spojení krásy přírody a lidské fantasie dalo vzniknout této jedinečné soukromé sbírce, která čítá na šest stovek exponátů. Muzeum se nachází asi 1,5 km od náměstí směrem na obec Stálkov.

Rybník na okraji lesního porostu nabízí příjemné koupání.

Celodřevěná vodní pila ve mlýně u potoka.

Zaniklá středověká osada Pfaffenschlag v katastru obce Slavonice. Autor fotografie: Daniel Baránek.

Podvodní říše a přírodní parky, dřevěné vory na vodě, žebřík do nebe a mnoho zajímavostí v okolí Schremsu.